Rozhodl jsem se založit rubriku Rybářské postřehy. Přestal jsem koukat na televizi a speciálně na zprávy a místo toho chodím na ryby.
Už druhým rokem se přesvědčuji jaké je rybařina krásné vyvažovátko těch všech tragických a závažný mediálních zpráv a obrazů tady všude kolem. Na úvod bych se rád podělil o příběh jak jsem se pokusil malinko pootočit úředním světem ve prospěch nás neúředních. Ať se to komukoliv líbí nebo nelíbí úředničina je i součástí rybařiny. Tedy mluvíme-li o tom, když je někdo jako já členem místní rybářské organizace.
Máme tu rybářský nový rok a hromada z nás tichých bláznů už má určitě v ruce novou povolenku, nový rybářský řád a novou známku v legitimaci. Mou letošní výměnu povolenky, ale provázela jedna pozitivní historka,která mi ukázala, že častokrát proklínaného úředního šimla lze někdy poměrně jednoduše osedlat. Začnu o měsíc dříve někdy zkraje prosince.
Pro jednu ze svých posledních loňských vycházek jsem si vybral nádrž Rozkoš. Ačkoliv z toho kraje pocházím, nikdy jsem tam vlastně na přívlač nechytal a říkal jsem si že to při břehu vyzkouším. A i kdyby nic tak aspoň objevím nový kousek revíru, kam chodím od malička, a který i přesto znám vlastně jen z malé části. Nic jsem tehdy nechytil, ale o to nejde. Vypravil jsem se od hlavní hráze po břehu směrem ke Lhotě. Věděl jsem že od hlavní hráze je chráněné pásmo, kde se chytat nesmí a v Řádu jsem se dočetl, že lovné úseky jsou kolem Rozkoše číslované a značené tabulemi. Po tu dobu, co na Rozkoš jezdím chytat jsem si nevybavil jediné místo, kde bych tu tabuli s číslem úseku někdy viděl. Bohužel popis místních reálií v Řádu, které označují začátky a konce úseků mi nic moc neřekly. No ale logicky vzato, pokud půjdu po břehu hájeného pásma, musím na začátek nějakého lovného úseku někde narazit. Cestou od hlavní hráze jsem věřte nebo ne žádnou tabuli až do Lhoty nezaznamenal. Ne vždy samozřejmě bylo možné brodit se roštím podle samotného břehu, a tak když jsem dorazil do Lhoty, kde už jsem si byl jistý, že se lovit může řekl jsem si, že jsem tu tabuli určitě někde minul.
Cestou zpět jsem jednu tabuli skutečně našel, označovala lovný úsek číslo 2 a byla zašitá v roklině u břehu v houští přibližně 500 m od hlavní hráze. No říkal jsem si že když já jako místní rodák neumím poznat podle popisu v Řádu, kde co začíná a končí, a jestli všechny tabule jako ta dvojka jsou takhle umě schovaný v houštině, tak je pomalu kumšt vybrat si na Rozkoši místo na lovení, kde by si člověk mohl být jistý, že na něj nepřijde nějaký místní snaživec se škodolibým úsměvem a poznámkou: „Co tady ty vole děláš?“ No a ruku na srdce, kdo z vás by měl chuť vypravit se na 40 kilometrovou výpravu dokola podél břehu přehrady, aby všechny ty tabule našel?
Doma jsem sedl k počítači a hledal a hledal a hledal a hledal. Mapy.cz a místní názvy z Řádu samozřejmě bez výsledku. Na stránkách rozkošského kempu, kde se vydávají hostovací prázdninové povolenky k lovu také nic, dokonce i všemožná rybářská fóra taky nic. Nenašel jsem na internetu jediný grafický popis nebo mapu, s označením úseků povolených k lovu.
Sám pro sebe jsem si v tom chtěl udělat jasno. Nevíš – zeptáš se. Otevřel jsem e-mailu a napsal správci revíru – Východočeskému územnímu rybářskému svazu pokorný e-mail, kde po vylíčení vlastní neschopnosti cokoli najít, požádal jsem je, zda by mi mohli mapu poslat nebo alespoň kontakt na někoho, u koho bych se moh dál pídit. Skoro jsem na to všechno už zapomněl, protože do konce roku jsem v e-mailu neměl jedinou reakci. Ani: Děkujeme za zprávu, zjistíme, nebo: Nic takového neexistuje. Nic.
Jaké však bylo moje překvapení, když jsem si s novou povolenkou otevřel i nový územní východočeský rybářský řád pro rok 2016, kde věřte nevěřte na poslední stránce je vytištěná mapa údolní nádrže Rozkoš s vyznačenými lovnými úseky podle čísel. Neuvěřitelné blaho mnou prostoupilo. Vítězství nad úřadem. Nebo by se možná slušelo férově říci vítězství spolu s úřadem :)
Takže vážení kolegové rybáři, troufám si s hrdostí oznámit, že i díky mému přičinění, máte vy, rozkošští rybáři, pravidelní i prázdninoví či víkendoví, od letoška už jasno tak jako já, kde na Rozkoši můžeme a kde nemůžeme své silóny smočit.
Doufám, že podobný pocit blaha mě bude čekat až mi přijde vyjádření, že zapsali tu krásnou stavební parcelu v katastru na moje jméno, anebo až jednou ve volbách zvítězí ten, komu jsem já poctivec vhodil svůj hlas :) Tímto vám všem přeji v podobných bohulibých aktivitách pevné nervy, vytrvalost a předkládám důkaz, že to má smysl. Maličko hýbnout tím světem jde!
